Pakistánská strava

středa 1. duben 2009 09:06
Z čeho nám tu vaří?  Tak nevím, jestli se po tom mám pídit či nikoliv. Jakou má pákistánské jídlo chuť ještě po deseti dnech nevím. Vše je přehlušeno pálivostí. A to mám hubu plechovou a nějaká feferonka mě nerozhází.

Náš jídelní lístek je tu celkem jednoduchý. Co se snídaní týče, tak je na výběr několik druhů. Jogurt, sladká buchta, dva malé párečky, omeleta a nebo dvě sázená vajíčka. K tomu krom jogurtu a buchty opečený toastový chléb o objemu dvou plátků. A jako drink je juice nebo čajíček magoráček s mlékem. Ale to by celkem šlo jen mě mrzí, že nám ode dneška zrušili ty dva párečky k omeletě nebo sázeným vajíčkům a jsou jen jako samostatná snídaně.

Oběd! Pokud je místo v jídelně a nebo nemá zrovna pan šéf stavby poradu( jídelna je zároveň zasedačkou), tak ve 13hod vyrážíme k obědu . Ve frontě si pak postupně nandáváme z nahřívaných mís rýži, pálivou omáčku s masem a pak třeba méně čí více pálivou šlichtu s masem a hrachem. Občas se vedle na tácu objeví nakrájená rajčata nebo jablka. A samozřejmě je tu mísa s chapáty(placky).

Večere! Pálivá omáčka se zbytky masa od oběda a chapáty! Případně pudink či přeslazená rýžová kaše jako dezert.

Po jedenácti dnech se na to už nemůžu ani podívat. Dodnes nevím, jak co asi chutnalo, protože je to vše ostré jako čert. Nenápadně jsme se dopídili, kde naši kloučci z kuchyně nakupují! No asi jsme to neměli dělat. Na druhou stranu, jsme ale rádi za ty kvanta pálivého koření. Považujeme ho jako nutný desinfekční prostředek. Maso nakupují v nedaleké vesnici či městečku. Nevím, jak to správně nazvat. Tamní řezníci nějaké masakrování zvířat a mouchy v tom horku neřeší. Pod přístřeškem tam visí čtvrtky hovězího či skopového, které bylo poraženo na místě . Za přístřeškem pak leží neprodejné zbytky poraženého dobytčete . Možná to má svůj účel jako lákadlo na mouchy, aby se tolik nezaměřovaly na prodávané maso. Kuřata se vytáhnou z bedny a rovnou na špalku se odsekne život, na sucho oškube, zbaví vnitřností a porcují se sekáčkem na čtvrtky. A pak nemají být v jídle odštěpky kostí.

Včera jsme se nechali odvézt do Lahore na nákup. Nákupní centrum Metro je vlastně naše Makro. Jedna vybraná duše dostane kartu, přes kterou si pak všichni provedeme nákup. Vrhli jsme se na bagety a frankfurtské párky, okurky, rajská a granátová jablíčka, jogurty a sýry, Mražené placky masa pro přípravu hamburgru a housky. Po příjezdu nastala hltavá konzumace s poznámkami: ,, Ty vole, to je žaludeční orgasmus!!! Já cítím chuť! To je úžasný!!! Člověče i ta hořčice chutná jako hořčice . ´´ Tak odedneška, už žádné večeře v jídelně!!! Časem dokoupíme i materiál na obědy a snídaně. Kuchyňka je tu k dispozici, tak proč to nezvládnout.

Miroslav Holeček